Fotím ráda, fotím všude a všechno, ale v žádném případě se nejedná o umění. Tvořím reportážní fotky (někdy zrcadlovka, jindy jen iPhone) pro denní využití, které jen minimálně upravuji ve Photoshopu. Používám je hlavně v rámci správy sociálních sítí pro firmy, pro něž pracuji. Na sociálních sítích beztak umění nikdo příliš neocení, foto upadá v zapomnění během pár minut 🙂 Lidé chtějí hlavně příběhy. Fotka ani nemusí být technicky dokonalá, hlavně, že o něčem vypovídá.
Zrychlená doba a fakt, že foťák u sebe má dnes díky mobilům každý, rve na kusy uměleckou duši a ego všem fotografům – profesionálům. Si myslím…
Photoshop = výborný sluha. Úprava fotografií, výroba koláží, letáků, prezentací, bejkáren 🙂 , grafické návrhy na podobu webovek… Zdaleka ho nevyužívám na 100 %, umí toho strašně moc, ale i tak jeho služby vyhledávám denně. Například už jen proto, že potřebuji vložit do fotky logo té které firmy, pro kterou pracuji. To je ovšem minimum, které by jistě zvládl i některý dostupný program zdarma.